Udělejte si čas na psaní deníku. Je to lepší než terapeut

„Milý deníčku…“ Také jste si jako náctiletí zapisovali své trable a úspěchy? Ať se vám tento styl líbí nebo ne, jednu věc si musíme přiznat: Zapisovat každý den pocity a zážitky je pro psychiku důležité. Co takhle se do toho pustit znovu? Vaše budoucí já vám jistě poděkuje! 

Člověk se občas cítí pod psa a nemá náladu si o tom s nikým povídat. Jenže pokud své emoce v sobě bude dlouhodobě dusit, na psychické pohodě to rozhodně nepřidá. Přitom ale existuje řešení! Co takhle odevzdat se tužce a papíru a přenést trable do deníku?

Pokud jste si deník už někdy psali, jste nyní ve výhodě. Zamyslete, proč jste tehdy začali, ale i nad tím, proč jste přestali. Prvotní motivace většiny lidí bývá potřeba postěžovat si na rodiče, vyplakat se z nešťastné lásky, nebo třeba pocit nepochopení mezi vrstevníky. Jenže jakmile se situace vylepšila, deník pak častokrát skončil zapomenutý v koutě. Což je velká škoda. Psaní deníku je nástroj, díky kterému ze sebe dostáváme nával emocí a starostí. Úplně se jich nezbavíme, ale zprostředkuje nám odstup a třeba i lepší řešení.

Pokud jste své niterní pocity doposud nesvěřili ani deníku, nic se nebojte. Nikdy není pozdě začít. Zejména pokud vás něco trápí, a vy nevíte, s kým si o tom popovídat. Ve chvíli, kdy vše odevzdáte deníku, zjistíte, že se vám ulevilo. A nezáleží na tom, zda si těžkou hlavu děláte z nešťastné lásky, anebo třeba kvůli práci.  Stačí si deník koupit a pustit se do psaní. Jak na to?

 

Čas na psaní

Denně si vyhraďte na psaní deníku čas. Nezdráhejte se své blízké poprosit, ať vám nechají pár minut na psaní. Není to nic ostudného a v konečném důsledku vám bude rodina vděčná. Jako mávnutím kouzelného proutku vás přestanou rozčilovat drobnosti, jako třeba nevyhozený pytlíček od čaje. A namísto toho, abyste na svého blízkého vyštěkli, ho s úsměvem poprosíte, aby ho vyhodil. 

 

Papír snese vše

Kouzlo tkví v tom, že páru upustíte právě v deníku. Nebojte se pořádně rozohnit, pokud to napíšete na papír, nikomu neublížíte, ale vám se uleví. Berte psaní deníku jako takovou duševní hygienu. Přáli byste si, aby váš přítel byl všímavější? Sepište, co vám vadí. Rodiče pořád po vás něco chtějí? Postěžujte si na ně jako v pubertálním věku. A takhle bychom mohli pokračovat do nekonečna.

 

Deník si píšete pro sebe

Během psaní a třeba i emočního výlevu neřešte pravopis. Nikdo vás za něj soudit nebude. Vaším cílem není jednička z češtiny, ale Zákopčaníkovo „Slunce v duši“, nebo alespoň ten klid. Deník je jen vaše osobní záležitost, proto by neměla přijít do rukou jiné osoby. Bedlivě si jej střežte. Někteří lidé by nemuseli pochopit, že to, co tam píšete, není myšleno nijak zle. Ostatně – vzpomeňte si na Bridget Jonesovou, když Marku Darcymu vysvětlovala, že deník je přeci plný kravin.  

 

Ohlédněte se za starším textem

Jednou za čas si svůj deník přečtěte. Když vás budou trápit chyby, které jste nadělali, klidně je opravte. Důležitější je, že opětovným přečtením získáte nadhled. Vaše rozporuplné pocity už jsou dávno pryč a je dost možné, že se sami sobě zasmějete, nebo se naopak budete stydět. Je velice poučné podívat se na své myšlenky s odstupem. Zjistíte, že to, co jste tehdy považovali za problém, se dnes zdá jako banalita, anebo naopak dojdete k tomu, že ve vás rezonuje neustále jedno určité téma. A pak je možná nejvyšší čas své pocity přenést z papíru i do reálného světa. 

 

Piště i pozitiva

Aby ale nedošlo k mýlce – deník neslouží jen ke spílání. Pište si do něj i to, co vás potěšilo či mile překvapilo. Může to být úplná maličkost, jako že se na vás usmál na ulici cizinec, a stejně tak plánovaná akce s kamarády, jako třeba výlet či společná dovolená. Po deníku pak můžete sáhnout tehdy, kdy vám bude smutno nebo se budete cítit osaměle. Deník vám poskytne útěchu, že na světě je dobře, i když si to zrovna neuvědomujete. 

 

Tak co, už se poohlížíte po nějakém stylovém deníku? Pro začátek se vám může hodit kroužkový zápisník s tužkou z kolekce RETRO.